školník Saša
Týden před válkou dostal od vedení školy nabídku: „Nechceš jet na Ukrajinu pro dceru?" Odmítl nás s tím, že to ještě není potřeba. Nakonec si dceru vyzvedla jeho statečná žena Lenka ve frontě na ukrajinsko-polských hranicích, výměnou za auto plné charitativní pomoci z Polska. Všechno, co se jim děje, je zázrak a nebo ještě větší zázrak. Oba jsou totiž křesťané, a to velmi horliví křesťané.
Poprvé jsme se potkali, před 11 lety, kdy Saša rekonstruoval naši začínající školu. Seznamoval se s námi pomalu a opatrně, asi proto, že ještě moc neuměl česky. Zato jeho žena Lenka nám vpadla do života a oba v něm už zůstali. Od té doby u nás rekonstruoval kdeco. Rozčilovalo mne, když někdy přišel nějaký český dělník a začal mu tykat. Možná, je to zvyk ze staveb, ale možná to bylo také trochu o tom, že je Ukrajinec.
Saša je z velké ukrajinské rodiny ze Šepetivky. Jako první přišla do Čech jeho sestra Lilly, která sem zabloudila tak, že to vzala přes Čukotku do Prahy. Tady si našla svého českého manžela a českou církev, a tak jsme se seznámili. Postupně do Čech přestěhovala celou svoji ukrajinskou rodinu - tedy 4 sestry a bratra. Skoro každý příchozí spal u Liily v obýváku, živil se jejím borščem a hlídal její děti. Vždy, když nám někdo vyprávěl, jak jsou "rodina" líbilo se nám to, ale trochu nás "rodina" i děsila.
Ukázala jsem Sašovi české řeky a lesy. K mému velkému úžasu pracoval jen na stavbách kolem Prahy a netušil, že bychom nějaké lesy měli. Bez něj bychom neměli naši školní chatu podle vzoru farem Marie Montessori (projekt Děti Země). Když jsme poprvé vyjeli z Prahy do křivoklátských lesů, byl upřímně překvapen. „Myslel jsem si, že v Čechách lesy nejsou." Ovšem po čase spokojeně poznal, že naše lesy nejsou tak hluboké a rozsáhlé jako na Ukrajině. A to ho potěšilo. Ukrajina byla pro něj „Ukrajina".
V první fázi si jezdil do Čech vydělat. A vracel se na Ukrajinu, kde nejdříve postavil sborovou budovu Bohu a následně svůj dům. Stavba sborové budovy vycházela obrysem z Domu U Zvonu, který se Sašovi líbil a postavil sborovou budovu na Ukrajině, přesně v hrubých obrysech pražské gotiky. Ale moderní využití budovy si žádalo svoje, a tak okna a patra nesedí. Ale to nevadí. Kdesi v Šepetivce stojí snad ještě teď sborová budova, která jakoby vypadla ze Staroměstského náměstí.
Jak se postupně zhoršovala situace na Ukrajině a jak Saša trávil hodně času v Čechách, víc a víc se přikláněl k tomu, že bude žít u nás. Srdce ho bolelo, ale rozum a možná i Bůh říkal něco jiného. Vedli jsme spolu dlouhé rozhovory. „Když tedy chceš žít v Čechách, musíš se trochu učit být Čechem. Třeba chodit včas, dodržovat dohody a naučit se poslouchat, co druzí říkají." Ne, že by to všichni Češi uměli, ale ukrajinská volnost byla přece jen pro zaměstnání v Čechách složitá. Když se stal naším školníkem, získal v Čechách pracovní povolení a to byl krok, kterým vyšel.
Učila jsem ho, jak společně pracovat s dětmi. „Je to jasné, že tě budou zdržovat, ale když jim dovolíš, aby Ti pomáhaly a nebo, když jim dovolíš a ukážeš jim, jak co děláš, uvidíš." A tak jim ukazuje všechno, co se naučil za život na Ukrajině a nebo na českých stavbách - jak vybetonovat schod, jak zapojit elektřinu do zásuvky, jak správně řezat motorovou pilou, jak založit ukrajinský oheň. Nejraději pracuje na zahradě - stejně jako já se moc rád stará o stromy, ale to, co miluje, jsou včely. Plánujeme spolu, že uděláme školní úly. Ale zatím na to nepřišlo. Vždy, když v autě míjíme vhodnou pastvu pro včely, následuje pochvalná přednáška.
Saša neodjel na Ukrajinu bojovat. Ale jeho Ukrajinský sbor se rozhodl pomáhat založením ukrajinské sbírky. Dohodli jsme se, že mu. jako škola věnujeme volný čas a že se bez něj obejdeme. Díky tomu se naučily děti z prvního stupně uklízet na školní zahradě, protože jsme jim vysvětlili, že Saša to teď dělat nemůže a že tedy se toho musí ujmout samy jako podpoře boje na Ukrajině - každý dělá to, na co má. Již čtrnáct dní Saša organizuje Ukrajinskou sbírku. Odvezli toho už dost. Jídlo pro lidi na hranicích, oblečení a různé další dary. Tuhle volal nějaký vietnamský obchodník: „Přijedete si? Můžete od 7 do 9, jsem v práci, dám vám dar do sbírky." Saša přemýšlel, co je to od 7 do 9, a pak usoudil, že je v práci celý den a dostal od něj plné auto jídla. A jindy volal Čech: „Já nemám čas něco nakupovat. Dám Vám 30 000 a nakoupíte potraviny?“ A Saša nakupoval. Z Lidlu ho vyhodili, protože tam se smí nakoupit jen za 10 000, a nakonec to zvládl jinde.
Od pondělí se Saša zase vrátí do práce. Budeme sázet stromy na školní zahradě. To vždy mělo smysl. Ale pláč duše nad utrpením vlasti, to zacelit už nemůže.
Mirka Adamcová
Cesty s (dospělými) dětmi
Všechny naše děti vyrůstaly na archeologických nalezištích, kde jsme popojížděli kočárky, přebalovali jim pleny a prolézali všechno možné a snažili se neztratit žádné ze svých čtyř dětí.
Mirka Adamcová
Jak (ne) spadnout s letadlem na Erasmu
Letadlo se kývalo na obě strany již několik minut. Silný vítr tlačil do každého z křídel zvlášť. V hlavě se mi vynořila představa pilota v kokpitu. Chlap v uniformě, který drží knipl a každý nový tlak vyrovnává ručně.
Mirka Adamcová
Ukrajinské děti v Čechách
Mnoho lidí se nedovede představit, co zažívá dítě v cizí zemi. Potřebujeme věci si dobře promyslet, abychom mohli dobře pomoci. Je to těžké vždy, o to těžší, když u nás jsou a přicházejí děti, které zažily válečné zkušenosti.
Mirka Adamcová
Homeschooling v Británii
"V Británii mají svobodu," slyšela jsem často povzdech na naši místní českou situaci. Rodiče mohou rozhodnout, zdali děti pošlou do školy a nebo zdali je budou učit doma sami.. Žádné poradny, žádné registrace.
Mirka Adamcová
Škola, ve které bych chtěla bydlet....
V Británii jsme navštívili 4 školy. Všechny byly křesťanské, všechny byly blízko Londýna, ale ne v Londýně. První byla ve Winsdoru a ta poslední byla tak skvělá, že bych v ní chtěla postavit stan a bydlet v ní navždy.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse
Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...
Bizarní logistický hlavolam. Trump by šel do vězení i s prezidentskou ochrankou
Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo...
Spolek chce s klimatickou žalobou uspět jako Švýcarky. Mají šanci, míní expertky
Evropský soud pro lidská práva rozhodl minulý týden ve prospěch dvou tisíc švýcarských seniorek. Ty...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1105x