Cesty s (dospělými) dětmi
Cestování s dětmi bylo skvělé vždycky. V dobách, kdy byly děti malé balila jsem za všechny. Výhodou rodičů tří dospělých dětí a jedné dospívající dcerky je to, že už si balí samy a přijíždějí a odjíždějí a přilétají a odlétají za námi na dovolenou, jak se jim hodí. Hlavně ovšem, že jezdí.
Oba s manželem jsme tak vděční, že nám ve svém nabitém programu věnují týden, či více nebo méně a přidají se k naší dovolené. Není to pochopitelně zadarmo, ale ráda náklady zaplatíme a rádi, protože jejich přítomnost je nám velkou odměnou.
Dělají si z nás legraci, že mají občas divné následky. Třeba na cestách po severu Anglie je přepadla náhlá a nakažlivá choroba, která má odborný název castlfobie a z toho vyplývá, že já trpím castlmánií, ale v Yorkshire to ani jinak nejde, že?
Na současné výpravě do Francie byli zase ohroženi novou chorobou, takzvanou oppidofobií.Ale i přes počínající příznaky se mnou úspěšně absolvovali pět oppid a předposlední den dokonce dvě najednou.
Můj muž, učitel přírodopisu a nadšený botanik a majitel 15 šanonů vlastního herbáře historickým chorobám odolává. Má ovšem sám zvláštní vlastní nemoc, která zatím nemá jméno. Projevuje se tak, že otrhává všechny rostliny a lisuje je na cestách a doma se uklidňuje se samolepící páskou a se svými květinami.
Jednou jsem o jeho postižení vyprávěla náhodným turistům na Korfu. Prostě nejel autobus ani nám a ani jim, a tak jsme se seznámili. Myslela jsem si, jak vtipně popíšu nemoc svého manžela a naše cestování, ale oba s určitým pochopením pokyvovali a nereagovali tak, jak jsem zvyklá. A nakonec se z nic vyklubali učitelé na přírodovědných předmětů na vysoké škole, prostě další botanici a já se najednou ocitla v trojnásobně náročné situaci.
Abych byla spravedlivá musím napsat, co tvrdí můj muž o mě. Říká, že když mi nabídne vyjít kopec tak jdu s velmi malým nadšením, ale pokud je v blízkosti podobně vysoká historická stavba, tak na ní vyběhnu a ani nezamrkám.
Naše rodina se ve svých fobiích a nadšení podporuje. Když můj muž uviděl v Holandsku na lodi vzácnou kapradinu na břehu kanálu, všichni jsme mu dovolili seskočit z motorové lodi a kroužili jsme kolem dokola, než ke kapradině doplaval, utrhl ji a s kapradinu v ústech doplaval zpět k lodi, kde jsem ho a s velkým úsilím jsme ho zpět vytáhli na palubu.
Největší radost z nás mají celní kontroly na letištních. Zpravidla neví, co to v našem kufru převážíme. Manžel jednou varoval celnici, aby nesahala do kufru, protože se popíchá a na celnici tyhle rady nedávají. Celníci jsou autorita a žádný turista jim nemá co říkat, co a jak mají kontrolovat zavazadla a bezpečnost země. A zvláště ne v Izraeli, a tak brala jeho oznámení jako výzvu a odvážně strčila ruku do kufru. Když ruku vyndala, tekla jí z ruky krev a potřebovala ošetřit, protože manžel převážel jakési zajímavé usušené trní.
Mám pedagogickou teorii, že pokud naše děti vyrůstali v takto infekční rodině, pak je že je to i jeden z důvodů, proč za námi dojíždějí a dolétají. S kým jiným by zažili takové neotřelé věci či ptákoviny než se svými odloženými rodiči.
Mirka Adamcová
Jak (ne) spadnout s letadlem na Erasmu
Letadlo se kývalo na obě strany již několik minut. Silný vítr tlačil do každého z křídel zvlášť. V hlavě se mi vynořila představa pilota v kokpitu. Chlap v uniformě, který drží knipl a každý nový tlak vyrovnává ručně.
Mirka Adamcová
školník Saša
"Dneska nám někdo přinesl 300 neprůstřelných vest do sbírky," nadšeně sděloval Saša, náš školník. Je mi sice záhadou, jak se do charitativní sbírky dostanou neprůstřelné vesty, ale s Ukrajinci je možné všechno.
Mirka Adamcová
Ukrajinské děti v Čechách
Mnoho lidí se nedovede představit, co zažívá dítě v cizí zemi. Potřebujeme věci si dobře promyslet, abychom mohli dobře pomoci. Je to těžké vždy, o to těžší, když u nás jsou a přicházejí děti, které zažily válečné zkušenosti.
Mirka Adamcová
Homeschooling v Británii
"V Británii mají svobodu," slyšela jsem často povzdech na naši místní českou situaci. Rodiče mohou rozhodnout, zdali děti pošlou do školy a nebo zdali je budou učit doma sami.. Žádné poradny, žádné registrace.
Mirka Adamcová
Škola, ve které bych chtěla bydlet....
V Británii jsme navštívili 4 školy. Všechny byly křesťanské, všechny byly blízko Londýna, ale ne v Londýně. První byla ve Winsdoru a ta poslední byla tak skvělá, že bych v ní chtěla postavit stan a bydlet v ní navždy.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Počasí v Česku opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, sníží teploty
Počasí v Česku v neděli opět ovlivní saharský prach. Vytvoří oblačnost, se kterou nepočítaly...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1105x